„V RÁMCI DOBRÝCH VZTAHŮ JSEM MLČELA.“

Kdysi jsem dostala nádhernou látku na šaty. A manželka mého táty se nabídla, že mi je ušije. Domluvily jsme jaký model a vzala mi míry a odjeli, bydleli totiž v jiném městě než já.

Asi za měsíc přijeli a když jsem si šaty vyzkoušela, neseděly mi, byly mi velké.

Napadlo mě, proč neproběhla žádná zkouška, ale nechala jsem to být.

Tátova manželka je na mně našpendlila a vzala je domů k úpravě. Pak už mi byly.

Asi po 20 letech jsme si spolu povídali, při jednom setkání a ona mi řekla, proč jsem tenkrát neřekla, že jsou mi velké, když mi je táta přivezl na zkoušku. A cítila jsem, že se na mě kvůli tomu celou dobu zlobí.

Zaraženě jsem na ni koukala a jí to po chvíli došlo.

„On u tebe vůbec nebyl?“

„Ne.“

Ona byla v šoku a já taky.

Já to vůbec netušila.

Kde táta byl místo toho nevím.

20 let mně to měla za zlé!!!

Když jsem se optala, proč se mě nezeptala, když tehdy přivezla hotové (a mně velké) šaty, řekla:

„V rámci dobrých vztahů jsem mlčela.“

20 LET

Stálo mezi námi a poškodilo vztah. Protože na tu zeď, která byla mezi námi, jsme obě, celou tu dobu přidávaly další kamínky. A po té dlouhé době už jsme ji neuměly zrušit.

V rámci dobrých vztahů byl náš vztah nenávratně poškozen.

Od té doby vím, že potřebuji o všem, co se mě dotkne, mluvit. S rodinou i s přáteli. Abychom si to spolu vyjasnili a nestavěli mezi nás zdi.

Není to vždy lehké, ale funguje to. A to mě těší.