BLAHOSLAVENI, KDO NIC NEOČEKÁVAJÍ

BLAHOSLAVENI, KDO NIC NEOČEKÁVAJÍ

Když jsem prožívala jedno ze svých hodně těžkých období, hledala jsem únik z reality v knihách. A v jedné z nich jsem si přečetla větu, která mně ohromně ulevovala:

Blahoslaveni, kdo nic neočekávají, neboť nemohou být zklamáni.“ Alexander Pope

Uvědomuji si, jak jsem se jí řídila a ve svém těžkém životním období jsem se učila nemít očekávání, kde to jen šlo. Hodně mi to tehdy pomohlo. Potřebovala jsem, nezhoršovat si již tak obtížnou situaci dalším zklamáním. Nebylo to jednoduché, ale fungovalo to.

Jakmile jsem si začala vytvářet různé scénáře do budoucnosti, stopla jsem je. Přestala jsem si představovat, co bude, až bude, když bude,…řekla jsem si STOP a v duchu si představila Stopku na silnici. Odvedla jsem pozornost jinam. Přemýšlela jsem o něčem jiném proto, abych si nevytvořila očekávání a tím následné možné zklamání. To jsem dělala opakovaně, podle toho, kam směřovaly moje myšlenky. Někdy to bylo dost těžké, protože některé myšlenky byly hodně úporné, ale šlo to. Trpělivě jsem se stále vracela ke Stopce a nedovolovala myšlenkám pokračovat.

Například jsem jela na dovolenou do Ameriky. Chtěla jsem vidět sekvoje na vlastní oči. To bylo jediné očekávání, které jsem měla a které se mi splnilo. Všech dalších 24 národních parků jsem měla jako výhru navíc. Nehledala jsem si informace dopředu, neměla žádná očekávání toho, co uvidím. Tak jsem si svoji vysněnou dovolenou užila i s mrazem, zimou, deštěm, sluncem i vedrem. Nemohlo mě nic zklamat, protože jsem nic nečekala.

Zjišťuji, že jsem svoji oblíbenou větu trochu zapomněla používat. Znovu se k ní vracím a začleňuji ji do života. Co to znamená?

Když si uvědomím, že si vytvářím nějakou představu o tom, co bude, stopnu ji. Nedovolím si vytvářet domněnky, jaké „to bude“. Jediné, co si představím je STOP.

Když jsem jela s kamarády a našimi dětmi na jarní prázdniny na hory, chtěla jsem hlavně odjet pryč a odpočinout si. Protože byla obleva a lyžovat se nedalo, moje kamarádka z toho byla půl týdne zklamaná, jelikož ona si jela hlavně zalyžovat. Ona očekávala sníh. A já jsem očekávala odpočinek a nic víc, a to se mi splnilo. Odpočinula jsem si od běžné rutiny. Pomohla i změna prostředí.

Učím se zachytit svá očekávání a tím eliminovat svá možná zklamání.

Někdy se mi to daří a někdy ne. Ale přináší mi to větší klid do života. A to je úleva, která za to stojí.

Jarmila Klimešová
jarmilaklimesova@gmail.com
Žádné komentáře

Omlouvám se, formulář pro komentáře je uzavřen.