Proč chodím včas.

14 Čvn Proč chodím včas.

Cítila jsem v sobě neklid, vztek a strach, když jsem na někoho čekala a on nešel a pak přišel pozdě. Protože já chodím včas. Zkoumala jsem své pocity a objevila jsem následující.

Když já jdu včas, říkám tím tomu druhému – zajímáš mě, pečuji o náš vztah, mám o tebe zájem.

Když já jdu pozdě, říkám tím tomu druhému – nezajímáš mě, náš vztah je mi fuk.

Když já na někoho čekám a on nejde, načítám si to takto – nezajímám ho, nemá zájem o náš vztah – cítím se tím ohrožená, protože, vztahy jsou pro nás důležité – žijeme ve smečce a bez smečky nepřežiju. Já tam mám strach z ohrožení, když na někoho čekám!

Bylo zajímavé potkat se s tím strachem, když jsem si uvědomila, jak tu situaci načítám. A ulevilo mi to. Teď si říkám – jde jenom pozdě. To nic nevypovídá o našem vztahu. Jenom se zpozdil/a.

**Když já jdu pozdě **- JÁ ohrožuji náš vztah, tím, že jdu pozdě, tak o něj nepečuji. JÁ sama sebe ohrožuji (zůstanu sama a bez smečky nepřežiju). Proto jsem vždy chodila včas, abych sama sebe neohrožovala!

Takže jsem si jednou dovolila vědomě přijít pozdě. Já jsem si ten pozdní příchod naplánovala, abych si vyzkoušela, že nejsem ohrožená, jenom jsem přišla pozdě. A udělal mi ten pozdní příchod velkou radost.

Tohle zkoumání mě naučila nenásilná komunikace. A díky tomu se mi ulevuje čím dál víc zkoumám to, co se ve mně děje.