P\u0159i horsk\u00e9 t\u00fa\u0159e jsem se dostala do oblasti, kde bylo a\u017e 1500 mraveni\u0161\u0165, jak jsem se do\u010detla na informa\u010dn\u00ed tabuli. M\u011bli jsme napl\u00e1novanou t\u00faru, kter\u00e1 vedla po turistick\u00e9 cest\u011b skrz tuto oblast. Nic netu\u0161e jsem vyrazila.<\/p>\n
I na hor\u00e1ch nos\u00edm sand\u00e1le barefooty, kde je noha v\u00edc hol\u00e1 ne\u017e obut\u00e1. \u0158\u00edk\u00e1m jim nahat\u00e9 boty.<\/p>\n
Mravenc\u016f byla spousta a lezli v\u0161ude kolem m\u011b, cesta necesta a ob\u010das i p\u0159es m\u00e9 nohy a boty. Lezli po mn\u011b a \u0161t\u00edpali a nedali se sm\u00e9st, jako by m\u011bli dr\u00e1pky a t\u011bmi se dr\u017eeli m\u00e9 nohy. Za\u010dala jsem b\u00fdt hysterick\u00e1, proto\u017ee to mno\u017estv\u00ed m\u011b zasko\u010dilo. Taky i to, \u017ee nebylo kam \u0161l\u00e1pnout, aby tam ti mravenci nebyli.<\/p>\n
Moje hysterie a jekot nar\u016fstaly, pr\u00fd jsem byla dost sly\u0161et. Do\u0161lo mi, \u017ee si takhle velmi snadno mohu vyp\u011bstovat fobii. Byla jsem t\u00edm mno\u017estv\u00edm zasko\u010den\u00e1 a nev\u011bd\u011bla jsem, co d\u011blat. Nar\u016fstala ve mn\u011b \u00fazkost, vztek a bezmoc<\/strong>.<\/p>\n Hnala jsem se t\u00edm lesem jak div\u00e1, d\u00edvala se na cestu a v\u016fbec jsem nem\u011bla chu\u0165 na to, abych se kochala p\u0159\u00edrodou a okoln\u00edmi v\u00fdhledy nebo abych po\u010d\u00edtala, kolik mraveni\u0161\u0165 uvid\u00edm, jak st\u00e1lo na t\u00e9 informa\u010dn\u00ed tabuli. Cht\u011bla jsem b\u00fdt co nejd\u0159\u00edv pry\u010d odtud!<\/p>\n V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee vracet se nebudeme a \u017ee pot\u0159ebuji j\u00edt d\u00e1l. Nev\u011bd\u011bla jsem, jak je ten \u00fasek dlouh\u00fd, nakonec se uk\u00e1zalo, \u017ee to bylo zhruba 3 kilometry.<\/p>\n P\u0159i\u0161la jsem si bezmocn\u00e1<\/strong>. Kdy\u017e m\u00e9 zoufalstv\u00ed dosahovalo vrcholu, p\u0159i\u0161lo uv\u011bdom\u011bn\u00ed. NIKDY nejsem bezmocn\u00e1!<\/strong> V\u017edycky m\u00e1m mo\u017enost volby! Mohu si zvolit, jak budu reagovat.<\/strong><\/p>\n Bu\u010f mohu b\u00fdt hysterick\u00e1 a je\u010d\u00edc\u00ed a vyp\u011bstovat si fobii na mravence nebo mohu situaci<\/strong>, kter\u00e1 nastala, p\u0159ijmout<\/strong>. Proto\u017ee hysterick\u00e1 jsem u\u017e byla, rozhodla jsem se pro druhou variantu. Jednodu\u0161e jsem se sm\u00ed\u0159ila s tou situac\u00ed<\/strong>, p\u0159ijala jsem, \u017ee to te\u010f tak je.<\/p>\n P\u0159ijala jsem<\/strong>, \u017ee cesta je pln\u00e1 mravenc\u016f, \u017ee mi ob\u010das n\u011bjak\u00fd vleze na nohu a \u017ee m\u011b i \u0161t\u00edpne.<\/p>\n Tak\u00e9 jsem p\u0159ijala, \u017ee je mi to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 a vad\u00ed mi to. Kdy\u017e jsem si tohle v\u0161e uv\u011bdomila a sm\u00ed\u0159ila se s t\u00edm<\/strong>, ulevilo se mi.<\/p>\n Okolo m\u011b se v\u016fbec nic nezm\u011bnilo. St\u00e1le jsem \u0161la velmi svi\u017en\u011b po cest\u011b, kter\u00e1 byla pln\u00e1 mravenc\u016f, st\u00e1le mi ob\u010das n\u011bjak\u00fd vlezl na nohu, \u0161t\u00edpnul m\u011b a nedal se sm\u00e9st. Ale zm\u011bnil se m\u016fj vnit\u0159n\u00ed postoj, zm\u011bnilo se m\u00e9 pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u00e9 situace<\/strong>. Hysterie byla ta tam a fobie byla za\u017eehn\u00e1na.<\/p>\n Proto\u017ee, jak \u0159\u00edk\u00e1 rakousk\u00fd neurolog a psychiatr Viktor Frankl, kter\u00fd p\u0159e\u017eil n\u011bkolik let v\u011bzn\u011bn\u00ed v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech:<\/p>\n \u201eMezi podn\u011btem a reakc\u00ed existuje ur\u010dit\u00fd prostor. V tomto prostoru se nach\u00e1z\u00ed na\u0161e svoboda a na\u0161e moc zvolit si svou reakci.\u00a0V na\u0161\u00ed reakci spo\u010d\u00edv\u00e1 n\u00e1\u0161 r\u016fst a na\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed.\u201d<\/em><\/p>\n„Co m\u00e1m , sakra, d\u011blat?“ zn\u011blo mi v hlav\u011b.<\/h2>\n
To neznamen\u00e1, \u017ee s t\u00edm souhlas\u00edm nebo \u017ee mi to nevad\u00ed<\/strong>.<\/h2>\n