Učím se zacházet se svou odpovědností. To znamená vidět hranice toho, co moje odpovědnost je, a vidět i hranice toho, co už moje odpovědnost není. Takhle to zní možná jednoduše, ale v praxi zjišťuji, že to tak snadné není. Naučila jsem se totiž přijímat cizí odpovědnost za svou. Výsledkem bylo napětí v těle, kdy hlavně […]
Když přijel výtah, nastoupili jsme do něj. Maminka s asi tříletým kloučkem, jejich babička a já. Chlapeček měl na sobě svítivě žlutou vestičku a v ruce třímal přilbu. Jak se tak vrtěl, praštil se do hlavy. Vykulil oči, chvíli si drbal postižené místo a koukal na babičku. „Nebolí,“ pravil po chvilce. „Já už myslela, že […]
Víte co je rozhodovací paralýza? Když se nemohu rozhodnout. Chci tyhle šaty nebo ty druhé? A co nějaké jiné? Já nevím. Tak váhám a přemítám a výsledkem je, že si nějaké buď vezmu, nebo nevezmu. Mám osobní zkušenost, že když vezmu, nějak se v nich necítím a stejně je nenosím. To vše mě stojí čas, […]
Když jsem prožívala jedno ze svých hodně těžkých období, hledala jsem únik z reality v knihách. A v jedné z nich jsem si přečetla větu, která mně ohromně ulevovala: „Blahoslaveni, kdo nic neočekávají, neboť nemohou být zklamáni.“ Alexander Pope Uvědomuji si, jak jsem se jí řídila a ve svém těžkém životním období jsem se učila […]
Když jsem slyšela poprvé, že je prosba DAR, nerozuměla jsem tomu. Já někoho o něco žádám a tím mu dávám dar? Pochopila jsem to až později. Ano. Je to dar jasnosti. Jasně a konkrétně formulovaná prosba je dar, protože není pochyb o tom, o co žadatel prosí. Všímám si toho kolem sebe, jak neumíme jasně […]
Fyziku jsem vždycky nesnášela. Nelezlo mi do hlavy, pamatovat si spoustu vzorečků a definic. Jenže fyzika je součástí mého života, ať ji vnímám nebo ignoruji. Fyzikální zákony platí a fungují bez ohledu na to, co si o tom myslím já. Onehdy ke mně doputoval „dvouminutový princip“. Co to je a k čemu je to dobré? […]
„Já chci hermelín“, pravil tichým hlasem asi desetiletý klučina. Přisedl si s maminkou k našemu stolu v jedné horské boudě. Venku právě začalo chumelit, byl to první sníh tohoto ročního období. Uvnitř bylo teplo a útulno. „Máš rád nakládaný hermelín?“, otázala se ho má kamarádka. „Já taky,“ dodala po tom, co kývnul hlavou, že ano. […]
Těžko se získává, lehko se ztrácí. Co? Důvěra. Kde? Šla jsem si koupit jablka do stánku. Vybrala jsem si domácí, protože krásně voněla a byla drobnější než ta z dovozu. Byla také o nějakou korunu levnější. Ale paní u kasy mně namarkovala dražší cenu. Ozvala jsem se, že mám domácí jablka a tudíž za nižší cenu. […]
Vedro jsem špatně snášela, co si pamatuji. Měla jsem pocit, že se stoupajícími stupni Celsia klesá moje energie. Přišla jsem si úplně vyšťavená. Třeštila mi hlava, byla jsem malátná, bolelo mě přemýšlení a chvílemi jsem měla pocit, že až energie odejde úplně, já odejdu horkem taky. Při výletech s turisty jsem měla celý den na to, […]
Žila jsem zcela běžným životem. Chodila do práce a vychovávala dvě děti. Když děti vyrostly a osamostatnily se, podvědomě jsem hledala, co dál udělat se svým životem. Měla jsem spoustu zájmů. Zajímala mě architektura, hlavně funkcionalismus, vážná hudba, divadla, koncerty, výstavy, historie, příroda, hory a především moje velká láska turistika. Myslela jsem si, jaký mám […]