Rubrika: Osobní rozvoj

Stojím na římse na stěně bazénu, rukama se držím okraje, pode mnou je hloubka a já se bojím. Vibruje se mnou strach. V mládí jsem se topila a dobře si pamatuji, jak jsem při tom polykala a vdechovala vodu, a to mě děsí. Ač jsem se před pár lety naučila plavat (psala jsem o tom […]

Krátce poté, co mi ve dvou letech zemřela maminka, se táta znovu oženil a já získala novou maminku, nevlastní. Jak šel čas, a já rostla, zajímalo mě, jaká byla moje vlastní maminka, jaký to byl člověk, co dělala, co měla ráda a co jsem asi po ní podědila. Zeptala jsem se tedy táty. K mému […]

Slova nás ovlivňují mnohem víc, než si myslíme. Dlouho jsem si to neuvědomovala, ale poslední dobou to pozoruji víc a víc. Dostala se ke mně informace, že jsou 2 doplňky stravy, které posilují imunitu. Chlorella a zelený ječmen. Po jarním marodění s dutinami, jsem chtěla imunitu posílit, abych se příště takové dlouhodobé nemoci vyhnula. Chlorellu […]

Poslední dobou mě zajímá komunikace. Co to je, jak komunikujeme a proč. Pro mě je komunikace spojení s někým, je to o navázání vztahu. Komunikuju tedy proto, abych navázala vztah. Pozoruju, jak my lidé komunikujeme. Všímám si, že často potřebujeme být hlavně vyslechnuti. Naslouchání také patří ke komunikaci. Jako kdyby jeden byl Vysílač a druhý […]

Vychovali mě, abych byla hodná holka. Abych každému pomohla, vyhověla a udělala to, oč mě požádá bez ohledu na to, zda se mi to zrovna hodí nebo ne. Moje nevlastní matka byla „generál“ a její rozkazy se musely plnit HNED. „Vyneseš odpadky!“ „Dojdeš nakoupit!“ „Vytřeš kuchyň!“ Znamenalo to všeho okamžitě nechat a jít to udělat. […]

Člověk je tvor společenský a vztahy jsou pro něj důležité. Jde tedy o to, jak to udělat, aby byl vztah navázán. Někdy to totiž drhne. Uvědomila jsem si to, když se mi stala následující situace. Občas na Facebooku reaguji na nějakou otázku či příspěvek. Tentokrát mě zlákala otázka jednoho kouče. „Co bylo ve vašem osobním […]

„Nosíte boty?“ zeptal se mně doktor. Oba jsme pohledem sklouzli k mým obutým nohám. „Zujte se.“ Sundala jsem si balerínky. „To nejsou žádné pořádné boty. Se nedivím, že vás bolí paty. Taky máte zborcenou příčnou klenbu. To chce nosit pořádné boty,“ pohlédl z výšky a letmo na mé bosé nohy. To vše mi řekl lékař, […]

Učím se zacházet se svou odpovědností. To znamená vidět hranice toho, co moje odpovědnost je, a vidět i hranice toho, co už moje odpovědnost není. Takhle to zní možná jednoduše, ale v praxi zjišťuji, že to tak snadné není. Naučila jsem se totiž přijímat cizí odpovědnost za svou. Výsledkem bylo napětí v těle, kdy hlavně […]

Když přijel výtah, nastoupili jsme do něj. Maminka s asi tříletým kloučkem, jejich babička a já. Chlapeček měl na sobě svítivě žlutou vestičku a v ruce třímal přilbu. Jak se tak vrtěl, praštil se do hlavy. Vykulil oči, chvíli si drbal postižené místo a koukal na babičku. „Nebolí,“ pravil po chvilce. „Já už myslela, že […]

Víte co je rozhodovací paralýza? Když se nemohu rozhodnout. Chci tyhle šaty nebo ty druhé? A co nějaké jiné? Já nevím. Tak váhám a přemítám a výsledkem je, že si nějaké buď vezmu, nebo nevezmu. Mám osobní zkušenost, že když vezmu, nějak se v nich necítím a stejně je nenosím. To vše mě stojí čas, […]