Štítek: Emoce

Syn se snachou odjeli na dovolenou do ciziny. Neměli nic konkrétního domluveného, měli vytypovaná nějaká místa, která chtěli navštívit a pak chtěli zůstat pár dní u moře. Vždy, když se někam přesunuli, poslali SMS, kde právě jsou. Plánovali to zhruba na dva týdny. Asi po týdnu přišla SMS, že jsou u moře a já očekávala, […]

Znáte ten pocit, když máte „den blbec“? Potřebovala jsem vyřídit několik věcí, proto jsem se rozhodla, že to vše provedu pod jednou střechou – v obchodním centru. Nejprve jsem zamířila do čistírny. Potřebovala jsem vyčistit turistické kalhoty od pryskyřice, která se mi tam nalepila, když jsem si sedla na pařez. Ačkoliv už se mi to […]

Protože jsem v dětství byla vychována k tomu, abych potlačila emoce (Neřvi! Nevztekej se! Už zase bulíš? Nech už toho!) nenaučila jsem se vnímat co se ve mně děje, co mi ta emoce vlastně chce říct. Místo toho jsem si vytvořila přesvědčení, že emoce jsou něco špatného (proto je potřeba je skrývat) a já jsem […]

V malém městečku na náměstí je moje oblíbená cukrárna, protože v ní mají výbornou kávu. Proto jsem si na ni zašla, když jsem sem zase jednou dorazila. Měla jsem kofeinový absťák. Všímám si, jak se u nás poslední dobou změnilo názvosloví kávy. To, co dříve bývalo nazýváno piccolo, se nyní jmenuje espreso. Má stejný objem […]

„Nosíte boty?“ zeptal se mně doktor. Oba jsme pohledem sklouzli k mým obutým nohám. „Zujte se.“ Sundala jsem si balerínky. „To nejsou žádné pořádné boty. Se nedivím, že vás bolí paty. Taky máte zborcenou příčnou klenbu. To chce nosit pořádné boty,“ pohlédl z výšky a letmo na mé bosé nohy. To vše mi řekl lékař, […]

Domluvily jsme se s kamarádkou mailem, že pojedeme na výlet. Dohodly jsme se, kam pojedeme a kde se sejdeme. Protože jsme chtěly jet vlakem, požádala jsem ji, aby koupila lístek, skupinový, pro nás dvě, bývá totiž na místě setkání dříve než já. Odpověď přišla obratem. Stálo v ní, že pro ni je výhodnější jet na IN kartu, […]

V každé situaci si mohu vybrat, jak budu reagovat. Možná si říkáte, že to víte a děláte to tak. Já jsem si to o sobě také myslela. Až do té doby, než jsem se dozvěděla následující historku, která mě zaujala. Na sídlišti začala jezdit nová autobusová linka. Velmi brzy ráno a hodně pozdě večer, když byl […]

Mami, mamí, mamíííí zaznělo zoufalé volání a tramvaj se rozjela. Zvedla jsem oči od rozečtené knihy. U dveří plakal vyděšený asi šestiletý klouček a přes slzy se díval na refýž, kde zůstala stát jeho matka. Povídala si s kamarádkou a nevšimla si, že chlapec zatím nastoupil do tramvaje, která s ním posléze odjela. Uvnitř vyděšený klučina a […]

Můj bratr žije víc než 200 km daleko ode mě, v malé vísce, kde dávají lišky dobrou noc. Jednou měl nějaké řízení v našem městě, tak jsme se domluvili, že se sejdeme hned po ránu a půjdeme spolu někam na snídani. Já pak pojedu později do práce a on za svým vyřizováním. Jak řekli, tak udělali. Sešli […]

Byla jsem s kolegou na obědě. V restauraci jsme si sedli ke stolu a čekali na obsluhu.Nikdo si nás chvíli nevšímal. Ale my jsme si povídali, tak mě to ani moc nevadilo. Zato kolega byl celý netrpělivý. Když přišel číšník se zeptat, zda budeme jíst, vybuchnul můj kolega naštvaně a úsečně. „No, to je dost. Už tu […]